Něco vám na sebe prásknu. Miluji staré filmy a často nepohrdnu ani těmi černobílými. Můj muž se mi směje, že jsem z jiného století. :-) Paradoxně za ČSSR jich vznikalo nejvíc, a i když je v nich občas cítit nějaká ta nevole socialismu, já je mám ráda. Za trnkovým keřem, Páni kluci, Anděl na horách. To jsou klasiky, na které se dá dívat pořád.
A co je takhle překlopit do němčiny? Věděli jste, že existuje jejich německá verze, díky které se opět můžete přiblížit lepší znalosti a naposlouchání němčiny? Když už je tedy znáte v češtině, půjde vám to jako po másle a budete vědět oč tam běží, a to je cílem k porozumění a většímu zachytávání slov.
Po prvním dílu německých pohádek jsem pro vás sepsala další tipy na staré česko-německé filmy a pohádky od konce 60. do konce 80. let 20. století. Tady je máte v němčině.
Ke každému filmu sem rovnou přikládám odkaz na YouTube, kde se na film/pohádku můžete podívat.
Berte prosím na vědomí, že článek píšu ve Francii, kde mi všechny odkazy fungují. Bohužel to ale nemohu zaručit pro Českou republiku, protože je to právě YT, který si řídí dohledatelnost a zobrazování svých videí v rámci různých zemí.
Pokud vám odkaz nepůjde, nevadí. Máte tu originální názvy, podle kterých je dohledáte a můžete tak hravě najít jiný zdroj stažení, nebo shlédnutí.
To jsem vám detailně sepsala v prvním pohádkovém dílu, který najdete zde >>
A teď už se na ně jdeme podívat.
Filmová klasika. První díl trilogie. Rodinný, dobrodružný film. Kdo by neznal příběhy malého Václava a jeho dědečka, který učí chlapce o přírodě a myslivosti.
Děj filmu se odehrává v pohraniční oblasti a vypráví o dobrodružstvích a vztazích. Je to příběh o spojení mezi generacemi a lásce k přírodě. Je to dojemný příběh o dětské zvídavosti a učení se od starší generace. Film získal uznání v rámci německého filmového umění.
Další dobrodružství malého Vaška, hajného Straky a jeho jezevčíka, kteří spolu sdílejí lásku k šumavské přírodě, k lesu a jeho obyvatelům…
Tentokrát v revíru škodí pytlák. Podaří se jim ho dopátrat?
Poslední díl trilogie. Vašek je opět u dědy v hájence. Klid tam ruší helikoptéry, které převáží materiál pro výstavbu rekreačního střediska. Což plaší zvěř a myslivci Strakovi se to nelíbí. Jaké vztahy, které už dávno byly odsouzeny k záhubě, se v tomto dílu Hinter dem Dornenstrauch usmíří?
Dva meloucháře, kteří utekli z vězení, si najme majitel kosmetického salónu Netušil, spolčený s docentem Mlejnkem z výzkumného ústavu, kde právě vynalezli přístroj k regeneraci starých dojnic.
Netušil chce získat přesnou kopii přístroje, která má bohatým paničkám vracet ztracené mládí. Má to ale háček. Kdo chce léčebnou kúru podstoupit, nesmí v kritické době jíst špenát, který účinky přístroje znásobuje…
Tento československý film byl režírován Václavem Vorlíčkem. „Což takhle dát si špenát? Wie wär’s mit Spinat“ je jedním z jeho nejznámějších filmů a má v českém filmovém kontextu zvláštní místo.
Tato pohádka je jedním z kultovních titulů české kinematografie.
Děj filmu se točí kolem mladé dívky jménem Saxana, která je členkou starobylého rodu čarodějů. Saxana však neprojevuje příliš velký zájem o magii a ráda by vedla normální život.
A tak není divu, že využije první příležitosti a uteče do světa lidí. Ředitel školy za ní vyšle starého vysloužilého upíra, aby ji hlídal a přivedl zpět. Jenže Saxana po návratu nijak netouží a jedinou její starostí je sehnat babské ucho. Stačí totiž lok odvaru a cesta zpět mezi pohádkové bytosti je navždy uzavřena.
Najde při všem tom dobrodružství i svou lásku?
Tento dětský příběh se odehrává zhruba koncem 19. a začátkem 20. století a pojednává o odvážném Tomášovi, který se svoji partou zažívá klukoviny. Společně se také vydávají dobít hrad Potštejn a nedopatřením přitom dopadnou vraha a získají poklad.
Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi narodí dcerka, se uhlíři Matějovi narodí syn. Jedna negativní sudba o budoucím sňatku těchto dětí zapříčiní, že se král bude chtít Matějova syna zbavit. Pošlou ho po vodě a najde ho mlynář, který mu začne říkat Plaváček.
Plaváček se však z každého nebezpečí dostane, a dokonce splní králův zdánlivě nemožný úkol, který zní: přinést tři zlaté vlasy děda Vševěda.
Film v režii Oldřicha Lipského vypráví o hraběti Tölökö, který se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju. Ten se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší.
Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu.
Tento dětský film je kombinací češtiny a němčiny. Něco v něm je česky, větší část pak německy, což víc udrží vaši pozornost a je to docela vtipné.
Locika je název kouzelné byliny s návykovými vlastnostmi, jinak také polní salát, a také jméno dívky, jedné z hlavních postav stejnojmenné pohádky bratří Grimmů Rapunzel.
Toužíte-li i po této pohádce s dobře udělanými titulky, je zde…
Psát vám takovéhle články, plné filmově-pohádkové inspirace, mě fakt baví. Takže tento rozhodně není poslední. Věřím, že v tom dnešním jste si vybrali něco, co máte rádi a jisto jistě se na to co nejdříve podíváte.
Bude mi potěšením a radostí vás krásami němčiny provázet osobně.
Tschüssikowski, ciao Kakao und bis bald.
Markéta
Chceš začít malým krokem hned teď?
Pojď objevit svou VNITŘNÍ MOTIVACI!
Znát své touhy a důvod toho, proč to celé děláte, je pro úspěch v jakémkoli jazyce zásadní. Proč vlastně chcete poznat vámi vytoužený jazyk a ovládat ho? Co toužíte prostřednictvím tohoto jazyka zažít? V čem se potřebujete realizovat? A chcete to skutečně vy sama/sám? Hlavní není CO děláte, ale ODKUD v sobě to děláte. Stáhněte si zdarma relaxační mp3 nahrávku a pojďte se zaposlouchat a prozkoumat, jak to doopravdy máte.