Můj příběh

Jsem expert na propojování lidí a organizaci. Miluji cestování, jazyky, hudbu, zpěv, spiritualitu a mým posláním je vést lidi k přirozenému a zážitkovému poznání skrze vlastní prožitky.

 Znám techniky, jak se učit přirozeně, intuitivně, zážitkově a bez učebnic

Markéta KRÁLOVÁ

Jmenuji se Markéta Králová. Němčina, francouzština a cizí jazyky mě baví a dělají mě šťastnou. Mluvím plynule německy a francouzsky. Učím se také anglicky a španělsky. Jde mi to rychle. Cítím, že je to jednoduché. Mohu cestovat po celém světě, sledovat filmy v originále, rozumím písničkám, dopisuji si se svými zahraničními přáteli, úspěšně jsem složila všechny zkoušky a státnice na VŠ, nyní jsem začala studovat Positive Psychology na University of North Carolina at Chapel Hill, setkávám se se zajímavými lidmi z celého světa, kteří mě inspirují. Mohu jezdit do ciziny na různá školení a vzdělávací semináře, kurzy apod. Jednoduše cítím skutečnou svobodu.

Jak se dostat na zahraniční univerzituMám možnost studovat na prestižních zahraničních univerzitách nebo se vzdělávat online v kurzech, které tyto univerzity vypisují – např. Standford University, Harvard University, University of Illinois at Urbana-Champaign, University of London, of Minesota, of Tokyo, of Pennsylvania, of New York a spousty dalších.

Pokud budu chtít, získám jakoukoli práci. A tato práce nemusí být v Čechách. Můžu pracovat kdekoli v zahraničí nebo pro zahraniční firmu přes svůj počítač a internet. Dnes hodně frčí různé virtuální práce.

Díky dobré znalosti cizích jazyků mohu také prozkoumat zahraniční trhy a rozšířit svoje podnikání. A mít náskok před konkurencí. Nebo mohu na český trh přinést něco, co ve světě už je, ale sem se zatím nedostalo.

Menorca

Umím cizí jazyk a spoustu dalších soft skills. Cítím se tak volně, jako když mám křídla a stačí je roztáhnout a vzlétnout. Mohu doletět kamkoliv jen budu chtít. Možností je spousta. Skloubila jsem svoji vášeň a nadšení společně s mým životním stylem a tempem. Je mi nádherně :-)

Nejvíc mě to ale láká do oblasti zkoumání nových zemí a krajin. Těším se, až se vydám za oceán, poznám další nové lidi, kultury, jídla a především načerpám novou inspiraci a poznatky ve světě vzdělávání, které budu moci šířit dále.

 Ale vždycky to tak nebylo...

Vážně. Vždycky to tak nebylo… Dnes jsem úplně jinde, než jsem byla před pár lety.

Ve spárech VŠ učitelů jsem se cítila jako nula

Kdysi jsem se cizích jazyků a vzdělávání (např. různé zkoušky, testy, státnice, prezentování…) dost bála. Zejména na VŠ. Vždycky jsem měla pocit, že cizí jazyky jsou mojí krevní skupinou, ale když jsem přišla na vysokou a dostala se do spárů zdejších učitelů, rázem se moje přesvědčení rozplynula jako ranní mlha.

A zůstala pouze realita všedních dnů.

Na hodiny jsem chodila přímo s odporem. Látka byla nudná, nezáživná a zdejší výukové metody pro mě byly naprosto demotivující. Přesto jsem se na každou hodinu připravovala přibližně 4 hodiny. Do kurzu francouzštiny nás chodilo 12, takže přínos z každé hodiny se rovnal 8%.

Nebavilo mě se pořád něco učit nazpaměť, biflovat se stále nová slovíčka, která jsem neměla zažitá v praxi, používali jsme tlusté učebnice, které vážily kila, konverzace a mluvení bylo naprostým přepychem, takže jsme za celou hodinu a půl řekli jenom pár vět, dělali jsme prezentace, které byly naprosto únavné, vyčerpávající a téměř každého ve třídě uspávaly (navíc se třeba i několikrát opakovalo stejné téma), nazpaměť jsme každý týden měli říkat aktuality z ekonomického a politického dění, psát na ně eseje, číst články před třídou, chodit k tabuli, za DÚ vypisovat litanie gramatických cvičení, ke kterým ani pro kontrolu nebyl klíč.

Vzpomínám si na své hodiny v prvním semestru, některé byly vážně teror. Ne z hlediska látky, kterou jsem se musela nadrtit, to mi bylo jasné, ale z hlediska značné neprofesionality naší starší vyučující dámy. Paradoxem je, že tato dáma (cca 60 let) se celý život věnovala pouze vyučování francouzštiny.

A jak to vypadalo? Vybírala si své oblíbence, na které byla příjemná a vlídná. A pak tam byli ti ostatní (mezi které jsem patřila i já), kterým dala své hodiny náležitě "sežrat". Sama jsem tím byla v šoku, myslela jsem si, že takovéto úlety se mohou dít už jenom tak na základkách, a přesto se s tímto jevem může člověk setkat i na akademické půdě, kde by profesoři, docenti, inženýři a doktoři měli být příkladem pro svoji nastupující generaci.

Jednou jsme řešili téma automobilového průmyslu a v textu se vyskytl název známé francouzské automobilky Renault. Tehdejší moje kolegyně na toto téma měla referát a prezentaci. Slovo Renault vyslovila přesně, nicméně tomu chyběl akcent. Paní doktorka tehdy začala vřískat, chodit po třídě z jednoho koutu do druhého a vykřikovat Renault, Renault, Renault… společně s urážkami na náš účet, že jsme banda hlupáků, kteří na vysoké škole nemají co dělat… do dneška to slyším. V té době jsem si uvědomila, že je tu něco špatně, a naše francouzština to asi nebude. Tenkrát jsem ani neudělala zápočet. Dostalo ho tenkrát 5 lidí z 12.

Nicméně takový méněcenný pocit, že má přece jen možná ta doktorka pravdu, mě provázel ještě celý rok. V jazycích a v učení jsem si nebyla vůbec jistá, také se to odráželo v mých studijních výsledcích. Ne, že bych propadala, ale nebyla to ani žádná sláva. To byl můj první rok a půl studia. Jelikož jsem studovala na vysoké, kde máte jediný pokus na zkoušku, neudělala jsem tehdy 2 předměty, které byly za dost kreditů. A protože jsme měli volných 36 kreditových poukázek, které jsme v průběhu tří let na bakalářském studiu museli přeměnit na získané kredity, měla jsem obavy, že mi tyto poukázky do konce studia nevystačí.

Proto jsem tenkrát školu ukončila. A znovu jsem udělala přijímací zkoušku. Na tu stejnou školu, stejnou fakultu, stejný obor. Předměty, které jsem odstudovala za 1 a 2 jsem si nechala uznat a pokračovala jsem dále ve studiu. Předměty, ze kterých jsem měla 3, jsem musela odstudovat znovu. Za celé toto období jsem teď velice vděčná a cítím hlubokou pokoru. Tenkrát jsem si řekla, že je to můj nový začátek. A byl.

Kde nastal ten zlom?

V září roku 2012 jsem seděla ve svém pokoji, kde jsem bydlela s mojí tehdejší úžasnou spolubydlící, právničkou Maruškou.

Přemýšlela jsem...

Stále mi totiž v hlavě zněl hlas vřískající francouzštinářky.

A pak mi to došlo.

Přece mi nějaká „stará bréca", která zřejmě nemá ráda mladé lidi, nemůže zbořit moje vlastní přesvědčení, názory a sebrat mi moji vášeň a štěstí. Já přece vím, že jsem chytrá, mám hodnotu a schopnosti, kterými mohu lidem pomoci, mohu jim toho tolik předat a ukázat, že cizí jazyk je zábavný a snadno naučitelný. Vždyť se cizímu jazyku věnuji více jak 15 let.

Odmalička jsem si přála lidi vzdělávat a učit, ale na pedagogickou školu jsem nešla. Už tenkrát jsem cítila, že tudy můj život proudit nebude. Raději jsem se věnovala ekonomii. Věděla jsem, že jsem expert na organizování výuky, různých akcí, kurzů, přednášek, seminářů apod.

Tolik let jsem jezdila do ciziny, mluvila s rodilými mluvčími, sháněla si zahraniční přátele, zjišťovala, jak se vlastně učí jazyk a jak se ho já sama mohu co nejrychleji naučit… Znám různé výukové metody. Lidi vedu k přirozenému a zábavnému učení. Skrze zážitky si totiž nejvíce zapamatujeme a učíme se. Umím věci vysvětlit srozumitelně, vtipně a se zaujetím. Umím podpořit kreativitu. V cizích jazycích je budoucnost.

Potom jsem se přihlásila jako lektor němčiny do databáze a během chviličky jsem dostala první poptávku. Řekla jsem si teď, nebo nikdy! A vzala jsem ji. Mým prvním klientem byl Parísek, se kterým stále máme lekce němčiny.

No a jak čas plynul, získávala jsem čím dál více klientů. Můj časový harmonogram byl tak vytížený, že jsem se sotva stihla naobědvat. Učila jsem přes Skype, protože dojíždění pro mě bylo časově nemyslitelné, nehledě na to, že moji klienti byli z Filipín, Francie, Německa, Švýcarska a po celé ČR. Většinou to byli Češi, kteří odešli do ciziny. Ať už pracovat, studovat nebo žít. A potřebovali se naučit cizí (vlastní) jazyk.

 Co vám přináším

logo1

Po čase se mě moji klienti začali ptát, jestli znám někoho šikovného i na další jazyky, jestli bych jim mohla někoho doporučit. A tak vzniklo vzdělávací centrum SOLIS ORTUS. V překladu z latiny východ Slunce. A já jsem se rozhodla působit spíše v managementu, rozvíjet společnost, organizovat kurzy, vést semináře, setkávat se s lidmi, provázet je na jejich cestě vzděláním a životem.

Spolupracuji převážně s rodilými mluvčími, kteří učí jazyky přes Skype, což je velice časově flexibilní způsob výuku, šetří peníze a z vlastní zkušenosti vím, že je to mnohem efektivnější forma výuky, protože v lekcích můžete zapojit interakci a mnohem více vnímáte a posloucháte než při setkání face to face. Individuální výuku organizuji samozřejmě i osobní formou, tam už se ale častěji objevují čeští lektoři.

Kromě výuky cizích jazyků zajišťuji také doučování odborných předmětů, překlady, korektury, tlumočení, podklady pro odborné práce, výuku hry na hudební nástroje a ve volném čase stavím weby a hraji si s kampaněmi pro podnikatele.

Organizuji živé semináře, které propojují meditace a hlubší kontakt sám se sebou společně se vzděláváním a cizími jazyky. Skrze meditaci se člověk dostane zpátky do minulosti ke svému prvnímu kontaktu s jazykem, který prožil a zjistí, co a jaká přesvědčení mu tam kdo "zasadil". Díky těmto prožitkům z minulosti se potom člověku nemusí vůbec dařit naučit se právě třeba zmiňovaný cizí jazyk a může donekonečna začínat, bez žádného výsledku a znatelného pokroku... Taková přesvědčení je třeba vyhodit! Představte si to jako nádobu, do které se nalila smradlavá voda - v ní se nebude dařit žádné květince. Takže vodu vylijeme, nádobu vyčistíme a nalijeme čistou čerstvou vodu, aby se v ní květinkám dařilo :)

V současné době připravuji také online kurz, který je určený všem, kteří se chtějí naučit jazyk rychle, snadno a zážitkově. Zkrátka tak, jak nás to nikdy předtím ve školách nebo v jazykových školách neučili. Do hlavy se vám to samo nenalije, musíte pro to něco udělat právě vy sami. Stačí vám k tomu 15-20 minut koncentrace denně. Získáte přesný postup. Jsem si jistá, že každý uspěje. Jste ochotní věnovat 15-20 minut denně tomu, abyste mohli žít svobodný život a využívat celý svůj potenciál? V kurzu využívám přesné metody, které jsou založeny na přirozeném učení a vnímání. Pokroky jsou mnohem reálnější a výsledky viditelné.

♥ Zamilujte se
do cizích jazyků

Stáhněte si eBook zdarma a odhalte, proč ještě nemluvíte alespoň dvěma světovými jazyky. A co potřebujete vědět předtím, než s učením začnete?